Až procitne

1. února 2016 v 15:30 | Tanith |  Krátké povídky
Tuhle povídku jsem původně plánovala na minulé téma týdne Čekám. Bohužel člověk míní a internetové připojení mění, takže ji sem dávám alespoň dodatečně.


Joska seděl u bratrovy znepokojivě bílé postele a čekal, až se probudí. Kniha, kterou si během vyčkávání četl, mu dávno sklouzla do klína, ale on si jí nevšímal. Stejně ji za tu dobu stačil dočíst nejméně pětkrát. Radši pozoroval bráškovu poklidnou spící tvář. Občas, když se opravdu hodně soustředil, měl pocit, že ho viděl se usmát. Ale to nebylo možné. Joska si unaveně složil hlavu do dlaní.
Rok. Přesně tolik času uběhlo od chvíle, kdy jeho bratr po autonehodě upadl do kómatu, a nic se za tu dobu nezměnilo. Joska u něj pořád sedával a čekal, až se probere ze svého snu, o kterém ostatní říkali, že je věčný. Tomu ale Joska nechtěl věřit. Jednou se bráška vzbudí, věděl to. A do té doby ho nepřestane navštěvovat. Nikdy se nevzdá. Nikdy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ki Ki | E-mail | Web | 2. února 2016 v 14:21 | Reagovat

Škoda, že to nebylo přiřazeno k tématu týdne, tohle by si určitě přečetlo nějaké čtenářstvo :)
Já hrozně obdivuji, jak někdo může psát takhle dlouhé texty... A hlavně do nich dát nějakou myšlenku.

2 dadainka dadainka | Web | 3. února 2016 v 2:19 | Reagovat

Moc pěkně napsané.

3 tereza tereza | 16. února 2016 v 16:57 | Reagovat

Ahoj, píšu takový příběh ze šedesátých let, je to na pokračování, abych tak řekla nenáročné a typické - láska, kamarádství apod. na backtothegarden.blog.cz, tak jen kdybys měla chuť se mrknout. Když ne, nevadí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama